Záněty pohrudnice (pleuritis) - vzácně se vyskytují specifické záněty například tuberkulózní. Nespecifické záněty vznikají na bakteriálním nebo virovém podkladu, přechodem infekce při zánětu plic. Neinfekční záněty pleury provází autoimunitní záněty, jiná onemocnění plic - karcinom, cystická fibróza a jiné. Rozlišujeme pleuritidu suchou a vlhkou doprovázenou tvorbou exudátu. Pro suchou pleuritidu je charakteristická bolest v místě postižení (výraznější při nádechu) a suchý kašel. Při vlhké pleuritidě dochází ke zmnožení tekutiny v pleurální dutině (normálně se vyskytuje jen minimální množství tekutiny, které usnadňuje pohyby při dýchání) - fluidothoraxu. Velké množství tekutiny může omezovat rozvinutí plíce při nádechu a způsobovat dušnost.
Hydrothorax - tekutina v dutině hrudní - nejčastěji se vyskytuje při srdečním selhání.
Pneumothorax - přítomnost vzduchu v dutině hrudní. Vzniká při úrazech spojených s porušením stěny hrudní, při prasknutí buly uložené při povrchu plíce, iatrogenně při poranění pleury při zavadění kanyly do podklíčkové žíly. Vzduch v pleurální dutině vede k zvýšení tlaku mezi dvěma listy pleury (normálně je zde tlak nižší než atmosférický) což znemožní rozvíjení plíce při nádechu a k omezení dýchací plochy. Pneumothorax může být otevřený, zavřený nebo nejzávažnější ventilový.
Hemothorax - přítomnost krve v pleurální dutině, krvácení bývá způsobeno úrazem, operací, ev. rupturou emfyzematózní buly. Stejně jako tekutina ve větším množství i krev může být příčinou komprese plíce a omezení dýchacích pohybů.
Nádory pleury:
z primárních nádorů je pro pleuru charakteristický vzácný mesoteliom - nádor z mezotelových výstelkových buněk,
sekundární metastázy na pleuře mívají zdroj v nádorech plic a prsu.
