Onemocnění jícnu

Tisk
  1. VROZENÁ ATREZIE JÍCNU - jde o stav při kterém jícen není průchodný, končí slepě. Stav může být spojen s píštělí do průdušnice, v tom případě se polykaná potrava dostává do dýchacích cest a vzniká závažná bronchopneumonie. Výskyt této vady je uváděn 1 : 2000-4000. Často se vyskytuje v kombinaci s jinými vrozenými vývojovými vadami. Řešení je poouze operační ve specializovaných centrech. Lehčím stavem je stenóza (zúžení) jícnu. možnosti atrezie jícnu
  2. HIÁTOVÁ HERNIE - kýla, v oblasti hiatus oesophageus bránice (místo kudy prochází jícen bránicí). Otvor je rozšířen a část žaludku se při vzestupu nitrobřišního tlaku dostává do dutiny hrudní. Může mít dvě formy - skluzná hernie nebo paraesofageální. Narušením funkčního uzávěru kardie dochází k přestupu kyseleho žaludečního obsahu do jícnu, jehož sliznice není odolná vůči kyselému prostředí a dochází k "poleptání" sliznice. Klinicky se projevuje pálením ž Schema hiátové hernie áhy (pyrosis) - pálivá bolest za hrudní kostí zejména po jídle, kdy dochází ke zvýšení kyselosti v žaludku. Chemické dráždění může časem vést ke vzniku vředu v jícnu (krvácení, anemie), vřed se hojí jizvou - nebezpečí vzniku následné stenózy.
  3. ZÁNĚTY JÍCNU - akutní záněty mohou být součástí celkových infekčních onemocnění, ale také důsledkem horkého, ledového, kořeněného jídla případně koncentrovaného alkoholu. Zánětlivé změny jsou diagnostikovány pomocí endoskopického vyšetření a bývají nejvýraznější v místech vyziologického zůžení. Klinicky se projevují bolestí, pálením žáhy. Akutní záněty mohou přejít do chronické formy. Zánět provázející poruchy uzávěrového mechanismu kardie - refluxní esofagitida je vyvolán chronickým pronikáním kyselého žaludečního obsahu do jícnu při hiátové hernii nebo gastroesofageálním refluxu z jiných příčin.
  4. DIVERTIKLY JÍCNU - jsou výchlipky stěny jícnu. Mohou být pravé (tvořen všemi vrstvami stěny) a nepravé (sliznice a submukosa se vychlipující se skrze svalovinu). Trakční divertikly vznikají zevním tahem, pulsní vznikají zvýšením intraluminálního tlaku. Klinicky se projevují poruchou polykání s regurgitací, zápachem z úst, vyklenutím na krku při polknutí, možností aspirace obsahu s bronchopneumonií, v místě divertikulu je sliznice zánětlivě změněná působením městnajícího obsahu.
  5. STENÓZA JÍCNU - zúžení jícnu, může být následkem hojení zánětu, nebo poleptání jícnu kyselinami či louhy (omyly, sebevražedné pokusy).
  6. JÍCNOVÉ VARIXY - rozšíření žil v dolní části jícnu, způsobené zvýšením tlaku krve v řečišti vrátnicové žíly. Nejčastěji je příčinou jaterní cirhóza. Bývají zdrojem závažného, vzhledem k ostatním poruchám spojených s cirhózou jater, život ohrožujícího zvracení krvácení (hematemesis).                 Jícnové varixy
  7. NÁDORY JÍCNU - Benigní nádory jícnu - nejčastěji se vyskytuje leiomyom, nádor z hladké svaloviny. Způsobuje poruchy polykání (dysfagie), pocit tlaku nebo váznutí sousta. Maligní nádory - karcinom jícnu (nejčastěji z dlaždicového epitelu), vyskytuje se ve vyšším věku, převážně u mužů. Rizikové faktory jsou požívání horkých jídel (kuchaři), kořeněných jídel, abusus alkoholu, chronická regurgitace žaludečního obsahu. Nejčastější lokalizace je ve střední třetině jícnu. Karcinom prorůstá stěnou jícnu do okolí, nejčastěji do průdušnice, plic, osrdečníku, lymfatických uzlin v mezihrudí, páteře.   Klinicky se projevuje poruchou polykání, která se stupňuje až k úplné nemožnosti přijmout potravu. S tím souvisí rychlý nástup hubnutí. Léčba je závislá na pokročilosti nádoru. Prognóza je velmi závažná.